Právo
Vítejte na stránce mujblog.wbs.cz v sekci Právo
Úpravu tohoto bloku zahájíte dvojklikem...
SPRÁVNÍ ŘÁD:
- vznik v roce 2004 (byl přijat) – platí od roku 2006 – zrušil správní řád, který platil od roku 1967
- upravuje formální postup pro správní orgány
- funguje ve všech oblastech správy
- pracují s ním úředníci
- zavedení elektronických podání
- postup vnitřních orgánů vždy podle zákona (nikoli vyhlášek)
- bez správního řádu by nemohly úřady nic rozhodnout
- řídí se jím orgány aplikující správní řád = správní orgány (úřady)
1) orgány moci výkonné (ministerstva, živnostenské úřady,..)
2) územní samosprávní celky (obce, kraje,) – pouze v části své činnosti, kde nevykonávají samosprávu (v rámci samosprávy se řídí zákonem obcí, zákonem o krajích)
- kvůli reformě veřejné správy se zrušily okresní úřady (národní výbory, po roce 1989 okresní úřady
- nejsou státní orgány, přesto vykonávají samosprávu
3) ostatní orgány,osoby, kterým byla přidělena pravomoc rozhodnout v oblasti správy
- správní řád se nepoužije v soukromých vztazích ( i kdyby v nich vystupoval stát (př. Stát nakupuje)
správní řád uplatňuje tyto zásady:
- vychází z ústavy a listiny základních práv a svobod
1) postup v souladu se zákonnými předpisy (platí i pro mezinárodní smlouvy)
2) rozhodování musí být činěno se zákonem veřejného zájmu (musí zohledňovat individuální prozkoumání věci)
3) v podobných případech by se mělo postupovat podobně (obdobné rozhodování v obdobných případech)
4) respektování práv osob a jejich dobrá víra - zásahy by měly být minimální (státní orgány by měly zvažovat dopady svého rozhodnutí)
5) každý správní orgán by měl provést dokazování (důkazy nesmí být zpochybněny – obecně známé skutečnosti nemusí dokazovat – vychází se z toho , pokud nevznikne pochybnost = > nemusí být absolutní dokazování, ale přiměřené situaci)
6) správa je službou veřejnosti (pro občany, nikoli obráceně) – úředníci se musí chovat zdvořile a vyjít vstříc (§ 4 odst. 1)
7) zásada poučovací (správní orgán poučuje o základních právech a povinnostech)
8) správní orgán musí umožnit uplatňování práv osob
9) zásada snahy o smír dříve, než bude postupováno oficiální cestou
10) zásada rychlosti (co nejrychleji bez zbytečných průtahů a zbytečných nákladů) - maximální délka jednání není striktně dána
11) zásada spolupráce správních orgánů
=> shrnutí: zásada dobré správy
Definice správního řízení = zákonem upravený postup správního orgánu, který vede k vydání rozhodnutí
- přes rozhodnutí stát uplatňuje svou moc
rozhodnutí:
1) které mění práva a povinnosti (př: pokuta)
2) nemění, ale závazně určují práva a povinnosti (potvrzuje že někdo nějaké právo má)
určení příslušnosti:
= určení, správného správního orgánu k vydání rozhodnutí
1) věcná příslušnost – nutné zvolit správní orgán podle druhu věci z hlediska obsahu – správní řád příslušnost neupravuje => upravují zákony z jednotlivých oblastí správy (př: živnostenský zákon,..)
2) místní příslušnost – správní řád ji upravuje => z hlediska místního kritéria
A) podle obvodu nemovitosti
B) týká-li se řízení zvláštní činnosti – podle místa výkonu činnosti
C) příslušný úřad k místu trvalého pobytu F.O., sídla P.O.
- může být několik místních úřadů najednou (=> příslušné jsou všechny – vybereme ten, který zahájil řízení jako první – v případně sporu rozhodne nadřazený úřad)
- požádání – mimo obvod úřadu (správní orgán využije místní orgán a požádá ho, aby provedl záležitost za něj – s ohledem na náklady úkonu)
podjatost:
- pokud má úřední osoba vztah k věci, nebo má vztah k účastníkům řízení, nebo zástupcům
- musí věc předat jiné úřední osobě
- mohou být i závažné pochybnosti o zvláštním vztahu k věci
- úředník musí sám ohlásit
- mohou namítat účastníci pouze při 1. Úkonu – později nemusí být námitka připuštěna
- důvodem pro podjatost není způsob rozhodnutí/rozhodování
správní spis:
- každé řízení má svůj vlastní spis
- = souhrn všech dokumentů a listin k dané věci
- Každý spis musí být označen spisovou značkou (pořadové číslo/ rokem, kdy řízení započalo) => značka celého spisu
- Číslo jednací = spisová značka + číslo strany (podrobnější)
- Součástí spisu jsou návrhy, důkazy, úřední listiny, rozhodnutí úřadů včetně příloh a souvisejících dokumentů
- Písemná podoba (elektronická verze povolena)
- Protokol (tvoří část spisu) = zachycuje průběh celého ústního jednání, nebo dokazování
o Náležitosti:
o Který úřad, kdo je přítomen, obsah toho co se sdělilo při dokazování / jednání
o Podpis úřední osoby
o Zákon stanoví podobu, opravy chyb protokolu (v menším rozsahu => větší chyby vyžadují zvláštní rozhodnutí)
o Jednací jazyk: čeština – možná je i slovenština – jiné jazyky musí být úředně ověřeny
o Cizinci mají právo na tlumočníka na své náklady
o Určení konkrétní úřední osoby – správní řád neřeší => řeší vnitřní řád úřadu
Doručování:
- všechno od správního orgánu musí být zapsáno účastníkům
- administrativní nároky na doručení zásilek
- v praxi potíže
- zásady:
1) doporučená zásilka (doložitelné)
2) doručovat je možno účastníkům přímo
3) doručování pomocí poštovní licence - na trvalou adresu FO, sídlo PO, účastník požádá o doručení na jinou adresu (písemná žádost)
4) do datových schránek = úřadní mail – může si zřídit každý, povinně PO, dobrovolně FO
pokud nelze doručit:
1) ustanovení zvláštního opatrovníka pro doručování
2) fikce doručení díky uložení – reálně se osobě nedoručí, ale právně se považuje za doručenou – podmínkou je uložení = zásilka je připravena k doručení => u držitele poštovní licence, nebo u správního orgánu – 10. dnem po uložení se považuje zásilka za doručenou POZOR: rozdílná doba uložení podle správního řádu je rozdílná než u pošty (pošta umožňuje delší doby) – poučení o uložení je součástí výzvy
3) doručování vyhláškou – písemnost se vyvěsí na úřední desce (musí vyset 15 dní) => považuje se za doručenou, zveřejňování na internetu
subjekty správního řízení:
1) účastníci správního řízení
· pojem
· procesní způsobilost
· zastupování
2) dotyčné orgány
3) zúčastněné osoby
ÚČASTNÍCI SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ:
- podle správního řádu
1) základní účastníci
- žadatel a jeho společníci § 27 odst. 1
- osoby jimž má rozhodnutí založit, změnit, zrušit, nebo deklarovat právo nebo povinnost
2) další účastníci § 27 odst. 2,3
- osoby, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny podle zvláštních předpisů:
· ve smyslu § 27 odst. 3 – občanská sdružení, obce, správci vodního toku
· speciálně k § 27 – účastníci přestupkového řízení, účastníci některých řízení podle stavebního zákona
3) tvrzený účastník § 28
- za účastníka bude v pochybnostech považován ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak
- není účastníkem, pouze se s ním tak jedná
- rozhodnutí usnesením
- nebrání dalšímu postupu
- možnost navrácení v předešlý stav
procesní způsobilost:
- §29 s.r. – každý je způsobilý činit v řízení úkony samostatně v tom rozsahu, v jakém mu zákon přiznává způsobilost k právním úkonům (§ 8,9 obč. zák.)
- S.ř. zakládá možnost vyjádření i nezpůsobilé osob
- Povinnost zajistit názor nezletilého dítěte
- Společná práva – úkony společné (spoluvlastníci, většinou § 139 obč. zák.)
Úkony právních osob:
- Jménem PO jedná
1) Statutární orgán
2) Pověřený zaměstnanec (člen)
3) Vedoucí organizační složky
4) Prokurista, likvidátor, konkurzní správce
- Úkony v 1. Řízení vždy pouze 1 osoba
- Jménem státu: vedoucí příslušné organizační složky, nebo pověřený zaměstnanec
- Jménem obce, kraje: starosta, hejtman, nebo pověřený zaměstnanec
- Vždy je nutno prokázat pověření
Zákonný zástupce, opatrovník:
1) Zákonný zástupce (§31 s.ř.) – osoby bez způsobilosti, nebo se způsobilostí omezenou
2) Opatrovník (ustanoven správním orgánem) - § 32 s.ř. – situace, kdy je nutno ustanovit
- Výjimky je nutno ustanovit
- Pravidla pro výběr
Nutno ustanovit jestliže:
1) Nezpůsobilý účastník bez zákonného zástupce, nebo opatrovníka
2) PO, která nemá orgán způsobilý za ni jednat
3) Osoba neznámého pobytu
4) Osoba již se prokazatelně nedaří doručovat
5) Osoba, která není známá
6) Účastník dle § 27 odst. 1 ,jemuž se nepodařilo oznámit zahájení řízení z moci úřední
7) Účastník, o němž tak stanoví zákon
Zmocněnec:
Zmocnění:
- K určitému úkonu,skupině, pro část řízení
- Pro celé řízení
- Pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem
- V jiném rozsahu na základě zvláštního zákona
- Zvláštní zmocnění k přebírání zásilek do vlastních rukou
- Prokazuje se plnou mocí
Společný zmocněnec:
§35 s.ř.
- Pro více účastníků
- Shodný zájem
- Na výzvu správního orgánu, nebo i bez ní
- Může být i více
Společný zástupce:
- Pro více účastníků
- Shodný zájem
- Nebyl zvolen společný zmocněnec, ani na výzvu správního orgánu
- Lze-li očekávat průtahy
- Ustanoven správním orgánem
- Může být i více
- Zánik zvolením společného zmocněnce
Dotčené orgány:
§ 136 s.ř.
- U kterých tak stanoví zvláštní zákon
- Příslušné o vydání závazného stanoviska, nebo podkladového vyjádření
- Mají povinnost poskytovat správnímu orgánu veškeré potřebné informace
Práva:
- Nahlížet do spisu, obdržet kopie
- Podat vyjádření
- Podat podmět
Zúčastněné osoby:
1) Svědek § 55 s.ř.
- Svědecká výpověď
- Možnost odepřít výpověď v případě, že by svou výpovědí způsobil sobě, nebo osobě blízké nebezpečí trestního stíhání pro trestní čin, nebo správní delikt
2) Znalec § 56 s.ř.
- Znalecký posudek
3) Tlumočník, prostředník § 16 s.ř.
- Jednací jazyk
Správní řízení:
1) Úkony účastníků – podání, nahlížení do spisu, procesní práva a povinnosti účastníků řízení
2) Lhůty, doby, počítání času – lhůty a doby ve správním řízení, pravidla počítání času, prominutí zmeškání lhůty
Podání:
§ 37 s.ř.
- Úkon účastníka vůči správnímu orgánu
- Je učiněno dnem, kdy došlo příslušnému správnímu orgánu
- Posuzování dle obsahu, ne označení
Náležitosti:
- Musí být patrné, kdo je činí (identifikační údaje) – v jaké věci, čeho se domáhá, označení správního orgánu,podpis
Forma:
- Písemná (listina, datová schránka
- Ústně do protokolu
- Elektronicky (s elektronickým podpisem)
- Pomocí jiných technických prostředků (email)
Nedostatky, vady:
- Správní orgán pomůže odstranit, nebo vyzve k odstranění a dá přiměřenou lhůtu
Nahlížení do spisu:
Právo: účastníci, zástupci, jiné osoby (prokáží – li právní zájem, nebo jiný vážný důvod)
Způsob: nahlédnutí, pořizování výpisu, získání kopií (focení)
Zvláštní režim: platí např.: při ochraně utajovaných informací
Lhůty a doby ve správním řízení:
Lhůta: časový úsek daný k provedení určitého úkonu (př: lhůta při odvolání)
Doba: časový úsek pro nějž trvá (má trvat) určité právní situace, nebo po jehož uplynutí nastane nějaká právní skutečnost ( vyvěšení na úřední desce)
Lhůty zákonné = stanoví zákon – tyto lhůty není možné prodlužovat – lze prominout zmeškání lhůty (př: lhůta pro odvolání)
Lhůty stanovené správním orgánem = stanoví správní orgán – lze prominout zmeškání (př: lhůta k doplnění žádosti)
Prominutí zmeškání lhůty: - zmeškaný úkon lze prominout:
1) Na žádost podanou spolu se zmeškaným úkonem do 15 dnů po odpadnutí překážky max. do 1 roku od zmeškání
2) Žádost lze přiznat tzv. odkladný účinek
3) O tom rozhoduje správní orgán usnesením
Počítání lhůt:
1) Povinné lhůty (pro odvolání,..) – 15 dní
2) Nebo nestanoví lhůty (lze určit dodatečně rozhodnutím)
- 1. Den lhůty se nikdy nezapočítává (ode dne následujícího)
- V některých případech se posouvá konec lhůty na následující pracovní den, pokud konec lhůty připadne na so, ne, svátek
- Pokud měsíční, roční lhůta, tak datum bude shodné s počátkem lhůty (mění se měsíc, rok) – není-li takový den v měsíci, lhůta se přesouvá na poslední den v měsíci následujícím
Zachování lhůty:
1) Lhůta končí s pracovní dobou úřadu (osobně)
2) Pokud posíláme poštou, tak stačí poslední den odeslat – správnému příslušnému orgánu!
Navrácení v předchozí stav:
- Při zmeškání lhůty (př: nedá odvolání včas)
- Úřad může prominout:
1) O prominutí se musí požádat
2) Žádost musí být podána do 15 dnů od odpadnutí překážky
3) Současně se žádostí musí být podáno to podání, které bylo zmeškáno
4) Maximální doba žádosti o prominutí je 1 rok
5) Zmeškání je nutno prokázat
VLASTNÍ SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A JEHO PRŮBĚH:
- Každé řízení úřadu musí být oficiálně zahájeno
1) Řízení na žádost – zahájeno podáním žádosti na úřad – na správní orgán
- Žádost musí splňovat všechny náležitosti
- Pokud je žádost nedostatečná, správní orgán vyzve k doplnění
- Pro většinu žádostí je zákonem stanoven poplatek (podmínka zaplacení) – kolky, na účet úřadu u větších částek
2) Zahájení z moci úřední – správní orgán může, musí když zjistí skutečnosti (když někdo jedná protiprávně) => úřad dostane podnět, z vlastní činnosti
- Pokud úřad zahájí z úřední činnosti, musí být účastníkům oznámeno => proti konkrétní osobě, jinak řízení nemůže začít
Ústní jednání – stanoven termín, kdy se sejde úřad a účastníci (strany se mohou vyjadřovat) + dokazování
- Ústní jednání NENÍ veřejné ( o veřejnost mohou účastníci požádat)
- Povinně pouze v zákoně stanovených případech (př: řešení přestupků,..) – u ostatních řízení povinné není (úřad může nařídit)
Získání podkladů: - patří sem zejména důkazy, ale také př: podklady z úřední činnosti
- Dále se vychází z obecně známých situací
Dokazování: - důkazy nutné získat a pak oficiálně provést
Důkazy:
1) Listinné – nutné, aby každý na výzvu předložil listiny, pokud ji úřad požaduje => listina se přečte
· Listiny veřejné – vyšší důkazní síla => vydají státní orgány, nebo jiný subjekt
· Listiny soukromé
- Listiny nemusí vydat pouze ten, kdo může odepřít výpověď
2) Svědecká výpověď – svědek = jakákoliv osoba, než účastník (každý se musí dostavit a vypovídat jako svědek) => musí vypovědět pravdu a nic nezamlčet
Výjimky z povinnosti svědčit:
· Ten, kdo podléhá utajovaným informacím podle zákona, nebo zákonem danou mlčenlivost (lékaři,.) => pokud je osoba zbavena mlčenlivost musí vypovídat
· Pokud bychom svou výpovědí způsobili stíhání pro přestupek sobě, nebo osobě blízké
3) Znalecký posudek – odborné záležitosti, které úřad není schopen sám vyřešit
- Mohou zpracovávat pouze znalci (seznam znalců)
- Posudek má vysokou důkazní hodnotu
4) Ohledání – ohledávají se věci, místo
- Úřad, účastníci si prohlédnou (většinou na místě samém)
- Mohou se účastnit všichni účastníci
- Povinnost umožnit s výjimkou (odepření stejné jako u výpovědi)
ZAJIŠTĚNÍ ŘÍZENÍ:
- Aby řízení mohlo proběhnout bez problému
1) Předvolání – písemná výzva
2) Předvedení – násilím (př: policií)
3) Pořádková pokuta – pro jakékoli porušení správního řádu – až do výše 50.000,--
4) Vykázání – lze vykázat osobu z jednání, pokud nepřiměřeně ruší
5) Předběžné opatření – výjimečně
- Úřad dočasně rozhodne, aby upravil vztahy mezi účastníky do doby, než rozhodne ve věci definitivně (různé povinnosti)
- Vykonatelné ihned (plněno hned) i když se někdo odvolá => správní orgán to nezavazuje
- Může být zrušeno i dřív
ROZHODNUTÍ A JEHO NÁLEŽITOSTI:
Výjimky, kdy řízení nekončí rozhodnutím:¨
1) Řízení bude zastaveno, pokud žadatel vezme žádost zpět
2) Nezaplacení správního poplatku
3) Smrt – jde-li o jediného účastníka a nelze pokračovat k dědici
- Oznamuje se usnesením (usnesení o zastavení řízení)
Obsah rozhodnutí:
- Mění práva a povinnosti osob, nebo je závazně určuje
- Musí se vyhotovit písemně
1) Obecné náležitosti (datum, název orgánu,..)
2) Výrok – nejdůležitější část => je právně závazný
- Shrnuje rozhodnutí (bývá relativně krátký) – musí být jasný a srozumitelný
- Řeší věc, která byla předmětem řízení
3) Odůvodnění – důvody výroku
- Musí se uvést:
· Co bylo předmětem řízení
· Jak probíhalo dokazování
· Jak se správní orgán vypořádal s námitkami
· Atd…
- + odkaz na právní předpisy (i jiné, než správní řád) => jinak je rozhodnutí nepřezkoumatelné
4) Poučení – obsahuje informace o možnosti odvolání (zda je možno se odvolat, v jaké lhůtě, k jakému orgánu,..)
5) Podpis – ke jménu úředníka, který vydává správní řízení se uvádí doložka V.R (vlastní rukou)
- Tento úředník se však nepodepisuje => podepíše se úředník, který rozhodnutí vyhotovil (vytiskl) a ten se podepíše do kolonky ,,za správnost“
- Pokud se stane chyba ve výroku – oprava možná opravným rozhodnutím
- Pokud jde o jiné části, než výrok – lze opravy učinit fakticky na rozhodnutí
Zákon stanoví lhůty pro vydání rozhodnutí:
- Jakékoli rozhodnutí má být vydáno do 30 dnů od zahájení řízení => lhůta může být prodloužena
- V praxi běžně dochází k prodlužování
Vlastnost rozhodnutí:
1) Právní moc – rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat
Rozhodnutí je konečné:
· Pokud se účastníci neodvolali v dané lhůtě
· Nebo se odvolali, ale bylo neúspěšné
- Výrok se stává závazným
2) Vykonatelnost – rozhodnutí může být nuceně splněno, pokud není splněno dobrovolně (vynutitelné státní mocí)
- Nastává uplynutím lhůty od právní moci, ale může být výjimka: předběžná vykonatelnost => výrok je vynutitelný i když není v právní moci
- Doložka právní moci (razítkem)
Náklady řízení:
- Každý účastník si platí své náklady, řízení (i když mu rozhodnutí vyhoví)
- Výjimečně: neúspěšní platí náklady úspěšným
- Mohou být i náklady na znalecký posudek
- Paušálně: platí se správnímu orgánu – základní paušál 1.000,-- za řízení (př: přestupky,..) => řízení, která zahajuje úřad sám, tak se poplatek nevybírá, ale zaplatí paušál ten, kdo je uznán vinným
- Neplatí se některých zkrácených typech řízení
ODVOLACÍ ŘÍZENÍ:
- Proti každému rozhodnutí se lze odvolat
Odvolání:
1) Musí být uvedeny základní náležitosti
2) S jakým výrokem (částí) nesouhlasí
3) Co navrhuje
- Je možné vzít zpět
Odvolací lhůta:
- 15 dnů od oznámení rozhodnutí (může plynout i od uložení písemnosti)
- Rozhodnutí nenabývá právní moci
- O věci musí rozhodnout tzv. odvolací orgán (nadřízený orgán) – př: obecní úřad => krajský úřad – předání rozhodnutí s kompletním spisem
- Pro odvolání se nenařizuje jednání
Rozhodnutí o odvolání:
1) Může rozhodnutí zrušit (pokud není správné) => po zrušení obvykle vrátí spis k dokončení řízení předchozímu orgánu
2) Rozhodnutí mění sám (když je zjevná chyba) – není při odvolání proti obecním úřadům
3) Odvolání je zamítnuto
- Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se nelze odvolat
- Přezkum rozhodnutí odvolacího orgánu je možné pouze soudně (správním soudnictvím)
- Odvolání nelze podat, protože není odvolací orgán
- Jsou případy => zákon povoluje ROZKLAD
Řešení rozkladů:
- Podobné jako odvolání, ale o rozkladu rozhodne stejný orgán, ale jinak personálně rozložen (speciální rozkladová komise) – nejméně 5 členů – měli by být odborníci v oboru
- Komise nahrazuje nadřízený orgán
- Lze zrušit, změnit, zamítnout
- Př: u ministerstev
PŘEZKUMNÉ ŘÍZENÍ:
- Přezkoumává již pravomocná rozhodnutí
- Důvodem pro přezkum: rozpor právními předpisy
- Není nárok (lze podat pouze podnět)
- Účastníky jsou účastníci původního řízení
- Maximální doba je 1 rok od právní moci
- Výsledek: řízení je zrušeno, zastaveno a ponecháno v platnosti
OBNOVA ŘÍZENÍ:
1) Objevily se zcela nové důkazy, které nemohly být použity dříve (nemohlo se o nich vědět)
2) Bylo zrušeno rozhodnutí, ze kterého rozhodnutí vycházelo
Lhůty:
- Do 3 měsíců od okamžiku, co se dozvíme o důvodu obnovy – max. do 3 let
EXEKUCE:
- Nucené vymožení povinnosti
- Nastává po právní moci a po vykonatelnosti, nebylo-li splněno dobrovolně => exekuční titul ( = rozhodnutí na základě kterého se vede exekuce
- Nepeněžité exekuce (př: vyklízení nemovitostí)
- Peněžité exekuce – správní řád neupravuje => upravují předpisy pro vymáhání daní => dluhy může vymáhat finanční úřad, soukromí exekutoři (exekutorské předpisy)
Příkaz:
= zjednodušená forma rozhodnutí
- Bez jednání
- Může být uložena i sankce
- Při ,,jednoduchých“ věcech
ð ODPOR: (zdarma) – podáním odporu se příkaz ruší => proběhne standardní jednání, dokazování
- Příkazem není orgán vázán
Blokové řízení:
- Týká se zejména přestupků zjištěných v terénu
- Je rozhodnuto ústně na místě
- Podmínka: dotyčný s tím musí souhlasit
- Vystavují se tzv. bloky (druh papírového dokumentu)
- Př: bloková pokuta
- Výhoda: účastník nemusí platit náklady řízení
- Pokud účastník nesouhlasí, pak proběhne standardní řízení, dokazování (účastník platí náklady řízení)
Osvědčení:
= potvrzení, aniž se musí vydávat rozhodnutí
- Př: osvědčení o občanství
Veřejnoprávní smlouvy:
= zvláštní smlouva mezi orgány veřejné moci, která se týká části pravomoci orgánu
- Týká se i pravomoci osob (přesun pravomoci z orgánu na jiný)
- Využívají zejména malé obce (nemají potřebné úřady)
- Správní orgány nemohou tyto smlouvy využívat svévolně => zvláštní zákon
- Př: pravomoc pro městskou policii, přesun stavebních úřadů
- Správní řád upravuje proces uzavírání těchto smluv a spory z těchto smluv (spory neřeší soudy, ale nadřízený správní orgán)
- Nadřízené orgány udělují souhlas k uzavírání smluv
- Písemná forma + zveřejnění
Zvláštní důvody pro zrušení
1) Změna poměrů
2) Důvody veřejného zájmu
- Spory může řešit i ministerstvo vnitra (kromě nadřízených orgánů)
Opatření obecné povahy:
- Obecné i konkrétní zároveň
- Př: dopravní značky
- Správní řád upravuje postup k jejich vydání
- Zveřejňuje se vyhláškou na úřední desce
- Písemné, nebo s veřejným pojednáním
2 druhy vyjádření:
1) Připomínky (může podat každý)
2) Námitky (mohou podávat zejména vlastníci nemovitostí)
ð Pokud je opatření přijato => zveřejnění => odvolání už není přípustné
Stížnosti:
= stížnost na nesprávné chování úřední osoby
- Řeší nadřízený pracovník
- Vyřízení do 60 dnů
PŘESTUPKOVÉ ŘÍZENÍ
= upravuje zákon o přestupcích (vznik 1990)
Přestupek:
= zaviněné jednání, které porušuje zákon, které je za přestupek výslovně označeno – týká se FO nepodnikajících
Správní delikty
- Týkají se FO podnikatelů nebo PO
- Blízko k trestním činům (trestní čin má přednost)
- U přestupků jsou nižší sankce (nelze udělit trest vězení) => většino pokuty
Zavinění u přestupků:
- Musí být spáchán úmyslně, nebo z nedbalosti
- Obecně postačí nedbalost
Odpovědnost: - od 15 let (nezletilci mají specifický přístup
Působnost z hlediska místa: v ČR kýmkoliv + platí pro jednání občana v cizině pro vybrané přestupky
- Imunita pro vybrané osoby
Sankce:
1) Napomenutí
2) Pokuta (max. 1.000,--) – může být zvýšena => příjem obce, státu
3) Zákaz činnosti (při kterých je přestupek spáchán) – 2 roky (může být zvýšeno) – po polovině zákazu činnosti lze požádat o prominutí
4) Propadnutí věci – zajištěn nástroj ke spáchání přestupku (vlastník je stát) => nesmí být k nepoměru k přestupku (př: za pokutu nelze zabavit vozidlo)
5) Zákaz pobytu – s výjimkou místa trvalého bydliště
ð Sankce lze kombinovat
ð U více přestupků se projednává společná sankce
Ochranná opatření:
- Cílem není potrestat, ale ochránit společnost
- Omezující opatření : lze zakázat návštěvy různých zařízení a podniků
Mladiství:
- Pokuty se snižují na polovinu
- Zákaz činnosti také na polovinu
- Nelze uložit příkaz
Odpovědnost za přestupek:
- Trvá 1 rok (pak může být projednán)
ŘÍZENÍ VE VĚCECH PŘESTUPKŮ:
1) Přestupkový zákon
2) Správní řád
3) Soudní přezkum správními soudy
Příslušné orgány:
1) Obecní úřady – přestupky proti majetku, veřejnému pořádku, občanskému soužití
2) Městská policie – pouze výčet v zákoně (přestupky v dopravě, proti občanskému soužití )
- Provádí zdokumentování přestupků (i těch, které neřeší) => podklad pro příslušný orgán
3) Speciální orgány (stavební úřad,..) – řeší přestupky ze své oblasti
Obce
- Mohou zřizovat přestupkové komise (nejméně 3 členové)
- Pokud není, rozhoduje obecní úřad
Místní příslušnost
- Místo spáchání přestupku
- V cizině = > trvalé bydliště
- Více přestupků se projednává společně => trest podle nejpřísnější sankce
Povinnost součinnosti:
- Mají všechny státní orgány + policie
- Oznamují přestupky
- Výpomoc orgánu, který řeší přestupek
Podání vysvětlení
- Osobně jako výpověď, ale je pro správní orgán orientační (před zahájením řízení)
- Pokud se řízení zahájí, musí se zopakovat (výslech)
Odložení věci
- Věc nebude řešena v oficiálním řízení (př: neznámý pachatel, odpovědnost zanikla,..)
- U většiny přestupků může správní orgán zahájit řízení sám (pouze u několika přestupků spáchaných mezi příbuznými na návrh poškozeného
- Lze řešit náhradu škody, pokud byl ve správním řízení zjištěn pachatel, škoda
Účastníci řízení
1) Obviněný – jakmile je řízení zahájeno – je nevinný, dokud se mu neprokáže vina
2) Navrhovatel, poškozený
- Obviněný má právo vyjádřit se, ale nemusí vypovídat
- Povinné ústní jednání
Přestupkové řízení končí:
1) Zastavením řízení (př: vina nebyla prokázána, odpovědnost zanikla, odpovědný zemřel,..)
2) Obviněný je uznán vinným (=> vydáno rozhodnutí o vině) – výrok o vině musí obsahovat popis protiprávního jednání
- Uznání vinným => musí zaplatit náklady řízení 1.000,-
- Odvolání => pokud se obviněný odvolá, nelze mu zpřísnit trest
Obvyklé blokové řízení:
- Příkazní řízení (správní orgán vydá rozhodnutí, aniž by věc projednal, pokud se jeví jako jasná)
- Pokud odpor => musí se věc projednat standardně – nelze zpřísnit trest
Zvláštní část přestupkového zákona:
- Cca 90% všech přestupků (v zákoně definice + sankce)
Přestupky:
1) Přestupky proti pořádku ve správě (neoprávněné reprodukce kolků,..)
2) Přestupky v dopravě
3) Přestupky ve zdravotnictví (padělání lékařského předpisu)
4) Přestupky v oblasti alkoholismu a toxikománie (držení drog v malém množství, kouření na zastávkách, prodej alkoholických nápojů nezletilým,..)
5) Přestupky proti veřejnému pořádku (rušení nočního klidu, znečišťování veřejného prostranství, veřejná pohoršení,..)
6) Přestupek křivého vysvětlení (křivá výpověď)
7) Přestupky proti majetku (způsobení škody – krádeží, podvodem, neoprávněné využívání cizího majetku,..)
8) Přestupky proti občanskému soužití (ublížení na zdraví, urážka na cti, výhrůžky,…)
Atd,..
- Posouzení jako trestní čin má vždy přednost (současně přestupek a současně trestní čin)
- Př: ublížení na zdraví, urážka na cti, výhrůžky,..
Správní delikty:
= protiprávní jednání obdobná přestupkům
- Sankce obdobně jako u přestupků (zejména pokuty a zákazy činnosti)
- FO podnikající, PO
- Obvykle se nevyžaduje obvinění
- Nemají společnou úpravu (v praxi problém) => pravidla nejsou přesná a podrobná
Přestupky spáchané PO
- Bude trestáno jako správní delikt, pokud jako správní delikt existují
- Za to odpovídá FO, která za ní jednala, nebo kdo dal příkaz k jednání (osoba se projedná u přestupkového řízení jako přestupek)
PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ SPRÁVU (zdroje právních předpisů)
1) Zákon o sbírce zákonů
- Základní oficiální zdroj: Sbírka zákonů (cca 90% předpisů)
· Ústavní předpisy
· Zákony
· Nařízení vlády
· Vyhlášky ministerstev a jiných centrálních úřadů
- Dokumenty, které nejsou právní předpis
· Nejdůležitější rozhodnutí ústavního soudu (některá)
· Referenda (celostátní)
· Speciální sdělení, kde to stanoví zákon
- Co chybí ve sbírce
· Předpisy samospráv (obcí, krajů) – zveřejnění na úředních deskách vytištěním
- Každý právní předpis má platnost (předpis byl vyhlášen) => předpis je součástí právního řádu
- Účinnost (= musí se předpisem všichni řídit) – nastává 15. Den po platnosti – může být zákonem nastavena jinak
2) Sbírka mezinárodních smluv
- Publikuje se originální znění (cizí jazyk)
- Zákon preferuje angličtinu (vychází z originálního znění)
- Současný překlad do čestiny (neoficiální)
- Problém v překladu (nelze zcela)
- Rozhodnutí mezinárodních orgánů a institucí
1,2 => vydává ministerstvo vnitra v tištěné formě
- Od 1945 na internetu
- Stránky se číslují průběžně v celém roce (všechny vydání se spojí v celek)
- SB = sbírka zákonů
- Přístup: každý orgán musí mít k dispozici k nahlížení veřejnosti v té jeho oblasti (kompletní musí mít: Praha, všechny kraje + sbírku mezinárodních smluv
- Všechny obce musí mít sbírku zákonů
3) Od roku 2004 úřední věstník EU
- Předpisy a dokumenty orgánů EU
- Vychází ve všech jazycích unie (všechny jsou oficiální)
- Sbírka velice rozsáhlá (všechny dokumenty i nezávazná doporučení)
· Řada L = legislativa
· Řada C = všechny různé dokumenty
- Musí mít k dispozici pro veřejnost všechny kraje a Praha
ČLENĚNÍ STÁTU PRO ÚČELY SPRÁVY
- Základ upraven v ústavě
- Vyšší územní celky stanoveny ústavním zákonem
Základní členění:
- Hlavní město Praha, samosprávné kraje
- Přijato 1997 – účinnost od 2000
- Počet krajů: 12 (původně 13 + hlavní město Praha
- Vyšší územní celky: obvody obcí
- Aktuální problémy: přestaly se používat státní kraje
ð Reforma nebyla kompletní – všechny orgány nepřešly do uspořádání podle krajů (zůstaly státní organizace)
- Policie (teprve před 2,3 lety)
- Soudy zůstaly
- Stále existuje zákon o územním členění státu (1960) => vytvořil tenkrát 7 krajů (př: severočeský kraj) – zavedl také okresy (cca 80) – dodnes
- Okresní úřady byly při reformě správy zrušeny => přešly na obce a kraje (vykonávají státní správu a samosprávu)
- Obecní úřady s rozšířenou působností = bývalý okresní úřad
- Státní orgány: př: finanční úřad
- Existují také vojenské újezdy
- Speciální území pod správou armády => omezena práva osob, pohyb, výstavba, vlastnictví
- Správu vykonávají újezdové úřady, které spadají pod ministerstvo obrany
- Armádní účely
- Upravuje zákon o zajišťování úpravy
- 4 újezdy
- Existují různé jiné obvody pro oblasti správy => katastrální území
- Pouze evidenční, nedělí území
PŘEDPISY ZŘIZUJÍCÍ STÁTNÍ ORGÁNY A ÚŘADY
1) Ústava
- Dělení mocí => do moci výkonné spadá i správa
- Zřizuje NVÚ, ČNB,..organizace právního státu
2) Nejvyšší správní orgány
- Zřizuje zákon o zřízení ministerstev a jiných úředních orgánů státní správy (z roku 1969)
- Upravuje:
· Úřední orgány správy v jejichž čele stojí člen vlády (= ministerstvo – současně 14)
· Ústřední orgány správy v jejichž čele nestojí člen vlády (11 celkem)
Př: český statistický úřad, úřad pro ochranu hospodářské soutěže, národní bezpečnostní úřad, úřad vlády, český telekomunikační úřad,..)
- Každý z úřadů má svůj vlastní zákon, který upravuje jejich pravomoce
· U dvou úřadů je předseda jmenován prezidentem (statistický úřad, úřad pro ochranu hospodářské soutěže)
· Předsedy ostatní jmenuje vláda
· Upravuje působnost všech ministerstev (základní působnost)
Př: ministerstvo pro místní rozvoj => ústřední orgán pro regionální politiku, bytový fond, nájem, stavebnictví, cestovní ruch, pohřebnictví
- Koordinuje činnost jiných ministerstev v těchto oblastech
- Zapojení do evropských struktur
- Výpomoc obcím a krajům
Součinnost politiky a správy:
1) V čele některých orgánů, nebo je vláda jmenuje
2) Všechny správní orgány se řídí usneseními vlády
3) Ministerstva a jiné ústřední orgány musí zajistit právní úpravu, rozpočet, spolupracují s mezinárodními orgány a státy (ve své oblasti)
Úřad vlády:
- Pouze minimum správních činností
- Zajišťuje činnost vlády
Legislativní rada:
- Poradní orgán vlády pro legislativu
- Pouze poradní orgán
4) Zvláštní předpisy pro jiné orgány
- Nejsou ústřední, ale ,,pomocné“
- Není souhrnný zákon
- Př: česká obchodní inspekce – nemůže vydávat právní předpisy
VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV:
= OMBUCMAN
- Od roku 1999
- Zákon o veřejném ochránci práv inspirován Švédskem (ombucman)
- Původně osoba pověřena králem aby zajišťoval správné chování úředníků
- Rozšíření do světa až ve 2/2 19. Stol.
- Zvláštní mimosoudní, mimosprávní kontrolní úřad
- => řeší stížnosti na jednání veřejné správy
- Není úřad => nemá rozhodovací pravomoci (klasické) – nemůže měnit rozhodnutí správy
- Velmi silně působí na správu – neformální tlak => známá osoba, respektovaná => vysoký morální kredit (mimoprocesní síla) – v praxi účinné
- Hlavně nepřímé možnosti
- Politicky nezávislý
Vznikají ombucmani i v jiných orgánech, velkých podnicích (př: banky)
Veřejní ochránci podle ČR:
- Cílem je ochrana osob před českými úřady v rozporu s právem, nebo je v souladu s právem, ale neodpovídá demokratickému právnímu státu a ochraně lidských práv
· Oblast působnosti:
- Všechny ministerstva a správní úřady, samospráva při výkonu státní moci, policie, armáda, věznice, ústavy (zařízení pro ústavní výchovu => místa, kde jsou omezována práva osob
- Věznice, ústavy, azylová zařízení,.. musí pravidelně navštěvovat
- Výjimky: parlament, soudy, zpravodajské služby – zde není činný
· Volba:
- 40 let
- Je volen poslaneckou sněmovnou na 6 let
- Návrhy podává prezident republiky a senát
- Nesmí být členem politické strany, nesmí být činný ve státní správě (zcela nezávislý a nestranný)
· Činnost:
- Jednání na základě podnětů osob+ vykonává činnosti z vlastního rozhodování
- Podnět není návrh => nepodléhá správnímu řádu => musí se vylíčit okolnosti, označení úřadu včetně všech rozhodnutí, doklad o tom, že byl úřad vyzván k nápravě, ale nepomohlo to
- Ochránce může podnět odložit pokud je neúplný, nebo pokud od rozhodování úřadu uplynula doba min 1 rok, nebo o věci rozhodl soud, nebo pokud je podnět zjevně neopodstatněný
- Pokud je podnět důvodný => ombucman provádí vlastní šetření (může nahlížet do úředních spisů, může rozmlouvat s osobami o samotě, může klást otázky úředníkům, zaměstnancům – povinnost mlčenlivosti neplatí, může žádat písemná stanoviska úřadu, může navrhovat provedení důkazů, může být přítomen u ústních jednání a může přítomným osobám klást otázky)
- Všechny úřadu musí poskytnout pomoc o jakou si požádá
- Má přístup do databází státu, které poskytuje ministerstvo vnitra
- Pokud problém zjistí, vyzve úřad k provedení nápravy a vyjádření se
- Když úřad nereaguje, tak ochránce může navrhnout opatření k nápravě (návrhy k odstranění činnosti, návrhy na přezkum, podněty k disciplinárnímu řízení, návrh na náhradu škody,..
- => když toto nestačí ochránce může oslovit nadřízený úřad
- Může zveřejnit svá šetření + zveřejnění jmen úředníků, kteří pochybili
- Pomoc obětem diskriminace (nikoli pomoc materiální, ale právní)
- Ochránce může navrhovat změnu předpisů
- Zpracovává zprávu o své činnosti (projednává se poslaneckou sněmovnou, zasílá prezidentovi, vládě, zveřejňuje se
- Všechny činnosti ochránce musí zveřejnit
- Může se účastnit schůzí sněmovny + má právo na slovo
- Ze zákona je mu zřízena kancelář, zástupce, asistenti, zaměstnanci (mohou být pověřeni ochráncem, aby některé činnosti vykonávali za něj
- ČR má pouze 1 ochránce
PŘÍSTUP K INFORMACÍM VE STÁTNÍ SPRÁVĚ:
- Zákon o svobodném přístupu k informacím od roku 1999
- Upravuje poskytování informací žadatelům v oblasti správy
Povinný subjekt = osoba, která musí poskytnout informace v jeho oblasti
- Musí jít o skutečné informace (názory orgánů ne!)
- Žadatel může být každá FO, PO
Informace = jakékoli údaje v jakékoli podobě
- Buď se zveřejňují (rozsah stanoví zákon, ostatní se poskytují na žádost)
- Zveřejňování informací – v sídle úřadu (informace o zřízení úřadu k organizační struktuře úřadu, o opravných prostředcích, o vyřizování žádostí, právní předpisy (které se týkají úřadu = adresa elektronické podatelny, sazebník za poskytování informací na žádost)
- Pokud je žádáno o informaci, která byla zveřejněna postačí sdělit, kde je přístupná => žadatel může trvat na její poskytnutí => musí se mu poskytnout
- I o příjemcích veřejných prostředků s výjimkou sociálních dávek
- Neposkytují se informace, které jsou kryty speciálním zákonem, o rozhodování soudů s výjimkou rozsudků, o trestním řízení (zvláštní režim zveřejňování)
- Informace, která není zveřejněná – můžeme podat žádost: kdo, úřad, datum, podpisy, musí být výslovně uvedeno, že se o informaci žádá podle zvláštního zákona (kterého)
- Pokud se informace netýká úřadu je žádost odložena, jinak se informace poskytuje do 15 dní (může být prodlouženo)
- Pokud žádosti není vyhověno, musí vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti => lze se odvolat (o odvolání se rozhoduje do 15 dní)
- Lze podat stížnost ( v případě, že úřad ve lhůtě nereaguje, nebo vyřídí žádost nesprávně =. Vyřizuje nadřízený orgán
- Žádosti nejsou zpoplatněny (pouze náklady př: za kopie)
- Každý orgán musí žádosti evidovat + každoročně zveřejňovat zprávu o poskytování informací
ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU V OBLASTI SPRÁVY:
- Zákon o odpovědnosti za škodu r roku 1998
- Stát a jeho orgány za škodu odpovídají (nikoli podle občanského zákoníku)
+ obce a kraje, pokud vykonávají přenesenou působnost ale i samostatnou působnost existuje úprava
- Stát odpovídá za své orgány, úředníky + činnosti notářů, exekutorů (pouze kdy vykonávají státní moc)
Odpovídá se za:
1) Rozhodnutí
2) Za nesprávný úřední postup
Zvláštní orgány, které řeší odpovědnost za škodu:
1) Ministerstvo spravedlnosti (v oblasti soudního, trestního řízení, v oblasti exekutorů, notářů,..)
2) Úřady, které mají pravomoc v oblasti, kde došlo ke škodě
3) Ministerstvo financí
+ další
Podmínkou náhrady škody:
- Nezákonné rozhodnutí bylo zrušeno pro nezákonnost, poškozený využil všechny právní prostředky k obraně (odvolání,..)
- Úhrada za nezákonnou vazbu, vězení (podle počtu dnů – výjimky amnestie (právo na náhradu škody není)
- Úhrada za nezákonné úřední postupy (i situace pomalosti- nevydání rozhodnutí včas)
Uplatnění nároku:
- Musí se poslat žádost zvláštnímu orgánu – tento orgán má půl roku na posouzení škody
- Škody nevznikla => žaloba náhrady u soudu
Regresní náhrady:
= stát pokud uhradí škodu, kterou způsobil může ji požadovat regresem na konkrétní osobě, která ji způsobila – úředník
- Možná i nemajetkovou újmu (psychické útrapy)
- => musí být prokázáno
- Promlčecí doba 3 roky od vzniku škody
- U nezákonného vězení 2 roky od vzniku škody
- Nemajetková újma 1 rok od vzniku škody
SOUDNÍ PRŮZKUM SPRÁVY:
- Nový zákon až od roku 2002 => soudní řád správní
- Zabývají se jím správní soudy
Správní soudy:
1) Umístěny na krajských soudech
2) Nejvyšší správní soud (sídlo v Brně)
- Není možné se k němu běžně odvolat
- Rozhoduje o speciálních opravných prostředcích (= kasační stížnosti)
- Rozhoduje rozsudkem, který je závazný pro všechny orgány a úřady
Druhy řízení ve správním soudnictví:
1)Žaloba proti rozhodnutí správy
- Může podat ten, kdo byl nějak zasažen v oblasti správy
- Pokud bylo rozhodnuto nezákonně
- Výjimečně může podat státní zástupce, veřejný ochránce práv, pokud je na tom zvláštní zájem
- Nelze / nepřípustné, pokud nebyly vyčerpány všechny opravné prostředky, které mohly být
- Lze prozkoumávat pouze konečná rozhodnutí
- Lhůta pro žalobu:
- 2 měsíce od doručení rozhodnutí správy (nikoli od právní moci)
- Uspokojení navrhovatele:
- Správní orgán může vyhovět soudnímu řízení sám => soudní řízení zastaveno – dobrovolné splnění
- Rozsudek pro správu závazný
2)Žaloby proti nečinnosti správy
- Soud v rozsudku ukládá vydat rozhodnutí, úkon správě
- Musí být vyčerpány možnosti
3)Řízení proti nezákonným zásahům správy
- Všechno ostatní co není rozhodnutí
- Př: faktické zásahy bezpečnostními složkami
- Lze se domáhat ochrany – soud konstatuje, že zákon byl nezákonný, pokud pokračuje, zakáže v jeho dalším pokračování => význam pro náhradu škody
4)Věci volební
- Seznamy voličů, registrace stran, neplatnost voleb, zánik mandátů, zákonitost referenda,..
5)Řízení ve věcech volebních stran
- Nejvyšší správní soud
- Nezákonné působení volebních stran (rasistické, porušují lidská práva,..)
6)Řízení o kompetenčních žalobách
- Spory mezi orgány, který orgán je příslušný
Kasační stížnost:
- Běžné odvolání proti rozsudkům krajských soudů není přípustné
- Nelze se odvolat vždycky, ale pouze ve speciálních věcech (nesprávné rozhodnutí, vady řízení,..)
ZÁKON O OBCÍCH:
- Od roku 2000
- Obec je základním územním samosprávním celkem
Druhy obcí:
1) Obec
2) Městys
3) Město (určuje předseda poslanecké sněmovny, pokud mají alespoň 3000 obyvatel)
4) Statutární město (člení se na obvody / městské části s vlastními orgány)
5) Praha (zvláštní zákon)
Oblasti působnosti obcí:
1) Samospráva = samostatná působnost
2) Výkon státní správy
Obce mohou vydávat předpisy = obecně závazné vyhlášky:
1) Oblast veřejného pořádku
2) Sportovně kulturní akce
3) Čistota veřejných prostranství
- Území obce se člení na katastrální území – musí být alespoň 1
Občan obce:
- Je ten, kdo je občanem ČR a zároveň má v obci trvalý pobyt
- Práva: volit, být volen do zastupitelstva, hlasovat v místním referendu, vyjadřovat se na zastupitelstvu, vyjadřovat se k návrhům
- Některá práva má i neobčan, pokud vlastní v obci nemovitost
Statut:
- Dokument používaný statutárními městy
- Rozdělení měst na obvody + stanoví pravomoci obvodů, která mají vlastní zastupitelstva
- Obecní úřad = magistrát
- Starosta = primátor
- Název obcí určuje ministerstvo vnitra
- Názvy prostranství si určuje obec sama
- Obce mohou mít i znak, vlajku (uděluje předseda poslanecké sněmovny) => vlajku může používat každý, na znak musí mít povolení
Hospodaření obcí:
- Samy v oblasti samosprávy (musí vést účetnictví)
- Podmínky pro právní úkony (zakázáno ručení za soukromé osoby)
- Některé úkony se musí zveřejnit (prodeje nemovitostí)
- Obce mohou spolupracovat, zvláštní svazky obcí
Přenesená působnost:
- Výkon státní správy vykonává obecní úřad obce
Obecní úřady:
1) Obecní úřad
2) Pověřený obecní úřad
3) Pověřený obecní úřad s rozšířenou působností
- 1,2 vykonávají státní správu pro obvod více obcí
Orgány obce:
1)Zastupitelstvo
- Volby (počet členů od 5 do 55 podle velikosti obce)
- Zastupitel = veřejná funkce (plný úvazek X neuvolněný zastupitel) => rozdíl v odměnách (neuvolněný má právo pouze na náhradu nákladů)
- Pravomoci: schválení rozpočtu, schvalování fondů, schvalování obecných vyhlášek, volba starostů, členů rady, zařizování obecní policie => menší pravomoci, než státní policie, převody nemovitostí (smlouvy nad 20.000,--)
- Schází se alespoň 1 za čtvrt roku (zasedání veřejné)
2)Rada obce
- Výkonný orgán (úkony zadané zastupitelstvem)
- Starosta, místostarosta, členové rady – 5 – 11 členů
- Pouze u malých obcí rada nevzniká, pravomoci má zastupitelstvo
- Zajišťuje hospodaření obce, rozděluje pravomoci v obecním úřadu, stanoví strukturu (odbory), rozhoduje o nájemních smlouvách
3)Starosta
- Statutární orgán
- Zastupuje obec navenek
4)Obecní úřad
- Zaměstnanci jsou úředníci
- V čele: starosta, tajemník (u větších obcí)
- Rozhodnutí se podepisují jako obecní úřad (ze státní sféry), obec (samosprávní sféra)
5)Výbory zastupitelstva (finanční, kontrolní)
6)Komise rady obce (komise pro projednávání přestupků)
DOZOR NAD OBCEMI:
Samospráva:
- Ministerstvo vnitra (není nadřízen) – specifický dozor => ministerstvo nemůže vyhlášky rušit, ale pozastaví jejich účinnost a pokud obec vyhlášku nenapraví, může ji zrušit pouze ústavní soud
Dozor nad přenesenou působností:
- Krajský úřad
- Větší pravomoci krajského úřadu
- Obce musí mít kontrolu účetnictví => provádí auditor, nebo krajský úřad